Speciální tahy v šachu

Kromě klasických a obyčejných tahů v šachu existují i magické momenty – netradiční a zajímavé tahy. Pojďme se na ně spolu podívat a vysvětlit si příběh za každým z nich.

Tah pěšcem o 2

Za normálních okolností táhneme pěšcem dopředu o jedno políčko, až na jedinou výjimku – když je pěšec v základním postavení na druhé (ze strany bílého) nebo sedmé (ze strany černého) řadě. Pouze tehdy lze pěšce posunout o 2 políčka, pak už s ním táhneme jen o jedno.

Rošáda

Dalším neobvyklým tahem je rošáda. Jsme zvyklí, že se král hýbe o jedno políčko do všech stran, ale v tomto případě se pohne o dvě na královském nebo na dámském křídle.

V tomto příkladu z otevření sicilské obrany došlo k momentu, kde bílý nejraději dělá rošádu na dámském křídle (dlouhou rošádu) a černý na královském (krátkou rošádu).

Král se tedy výjimečně v tomto případě pohnul o dvě políčka, a zároveň se vyměnil s věží. Podmínkou však je, že rošáda musí být pro krále i věž úplně první tah v partii a takovou magii lze zahrát jen jednou.

K čemu je vlastně dobrá rošáda? Je to jednoduché – chráníme naši nejdůležitější figurku a ustupujeme jí z hlavního děje v centru šachovnice. Tím je pro soupeře těžší na nás zaútočit a jako bonus zapojujeme do hry věž, která smutně čeká v rohu od začátku partie.

Proměna pěšce

Co se stane s pěšcem, který procestuje celou šachovnici a skončí na poslední řadě? Byla by škoda, kdyby tam zůstal jen stát nebo by byl donucen jen tak odejít. Proto pěšec, který se úspěšně dostane na poslední řadu - pro bílého osmou, pro černého první, se promění v jakoukoli figurku (kromě krále, ten je vždy jen jeden:) )

Pěšci jsou připraveni postoupit na poslední řadu a zázračně se proměnit v silnější figurku. Na jakou to bude?

Je to vždy jen na nás, můžeme si postavit jakoukoli figurku, která se nám právě hodí do party. Nejčastěji je stavěná dáma, protože je nejsilnější figurkou na šachovnici.

En passant nebo „braní mimochodem“

Tento speciální tah je snad nejzajímavější. Slovo „en passant“ pochází z francouzštiny, což můžeme přeložit jako „braní mimochodem“. Braní mimochodem funguje jen u pěšců, kteří již provedli jiný speciální tah – pohyb o 2 políčka z druhé nebo sedmé řady. Ukažme si to na příkladu:

V této koncovce se bílý rozhodne potáhnout svým pěšcům z e2 na e4, o 2 políčka.

Jedině teď má černý možnost vzít tohoto pěšce – zahrát fxe3.

Je to takový zázrak, jako by se ten pěšec z e2 neposunul o dvě políčka, ale jen o jedno - na e3. Také by černý pěšec vyhodil tohoto pěšce a pozice by vypadala úplně stejně, jako na obrázku výše.

Aby tento fascinující tah byl možný, musí se soupeřův pěšec pohnout o dvě políčka najednou ze startovací řady, náš pěšec se musí nacházet na páté (pokud jsme bílí) nebo na čtvrté (pokud jsme černí) řadě. En passant musí být potažen hned, jak náš soupeř potáhne pěšcům o dvě políčka, protože na další tah už pozbývá platnosti.

Více takových zajímavostí se dočtete například v šachových knížkách nebo doporučujeme podívat se i na šachy vhodné pro děti.

Autorka: Stella Sáňková, ženská FIDE mistryně v šachu

Líbil se vám článek? Neváhejte jej sdílet s Vašimi přáteli.